Vybavuji si scénu z filmu matrix, kde je hlavní protagonista Neo postaven před výzvu, že je vyvolený, který zachrání lid z područí nadvlády. Sám Neo tomu nechce uvěřit. Setká se s vědmou, která mu řekne, že on vyvoleným není. Nakonec se ale stane to, že udělá věci, které by normální smrtelník nedokázal. I přes to, že mu bylo řečeno, že vyvoleným není, tak se jím stane. Jak se to stalo? Zásadním dialogem z filmu je právě tato scéna, kde mu jeho blízký přítel řekne: Je rozdíl mezi tím znát cestu a jít po ní. Znát cestu je to co mu řekla vědma, to že vyvoleným není. Ve skutečnosti se ale Neo rozhodl jít cestou jinou, takovou, která ho vyvoleným udělala. Jinými slovy, sám sebe determinoval k tomu jím být, ačkoliv mu okolnosti a vědma řekla, že on jím není. On sám tedy překonal to, co ho determinuje, znát cestu a rozhodl se determinovat sama sebe tím, že půjde cestou jinou.
Je rozdíl znát cestu a jít po ní
Paradoxně vědma věděla, že to takto dopadne a záměrně mu řekla, že on vyvoleným není. Jeho přítel to komentoval tak, že mu vědma řekla jen to, co měl slyšet. Ale i přesto se rozhodl dělat něco jiného, což ho paradoxně vyvoleným udělalo. Tak je to i s námi v každodenním životě a v každodenních rozhodnutích. Je rozdíl dělat to, co je nám řečeno, jinými slovy být determinován druhými lidmi, okolnostmi, systémem a nebo být sám svým osudem a jít si svou cestou. Často si myslíme, že musíme dělat, co je nám řečeno, ale není to tak.Někdy je dobré se zastavit a zamyslet se nad tím, co je znát cestu – to co nás determinuje a co je cesta, kterou bychom my sami chtěli jít.